NEZkreslená věda je popularizačně-vzdělávací cyklus Akademie věd České republiky. Krátká animovaná videa tematicky zaměřená na vědu a poznání edukační a zábavnou formou přibližují zajímavé jevy z vědní oblasti. Všemi díly provází komentář Pavla Lišky a ilustrace Tomáše Zacha. Tentokrát se zaměříme na tajemství mikrosvěta, podíváme se do dílny kvantových fyziků. 

Chytrou domácnost si člověk může představit jako domácnost, jejíž elektronické komponenty se snadno ovládají aplikací v mobilním telefonu, navzájem spolu bezproblematicky komunikují a všemožně nám ulehčují život. Jenomže tento ideální pohled naráží na mnohá úskalí. Velkým rizikem je zejména oblast bezpečnosti internetu věcí i vlastních zařízení v něm.

Digitalizované firemní procesy spojené s uložením a oběhem dokumentů dokáží ušetřit hodně času i peněz. Nejedná se však o pouhé skenování dokumentů. Jde o systém automatizace a robotizace práce se vším, co se ve firemních týmech, provozech a odděleních vytváří, schvaluje, ukládá i archivuje. Optimálně nastavené firemní procesy přinášejí přehled, bezpečnost, kompetence, rychlost vyhledávání a významný úbytek lidské práce.

Datoví vědci jsou v současnosti jednou z nejvyhledávanějších profesí, protože ve svém výzkumu dokáží získat cenné informace z velkých objemů dat. K tomu však musí umět ovládat programovací jazyky speciálně vyvinuté pro účely datové vědy. Tyto jazyky však často obsahují velké množství chyb, které pak mohou daný výzkum ve výsledku zkreslit. Odhalováním a eliminací těchto chyb se zabývá Pierre Donat-Bouillud, Ph.D. z Laboratoře výzkumu programování na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT), který pro svůj výzkum obdržel grant od Evropské komise.

Nový typ dvojrozměrného materiálu, který vyzařuje strukturované světlo, vytvořili vědci a vědkyně z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR. Materiál s unikátními vlastnostmi může zlepšit hustotu informace v optické komunikaci a zvýšit polarizační citlivost optoelektronických zařízení, displejů a senzorů, které jsou potřebné pro počítače nové generace. Odborníci studii publikovali v časopise ACS Nano.

Umělá inteligence (Artificial Intelligence) je fenomén, který již několik let rezonuje zejména mezi odbornou veřejností a nyní také v byznysové sféře. Avšak aplikace ChatGPT, do které investovala obrovské prostředky společnost Microsoft, přenesla celou problematiku i mezi širokou veřejnost a debata o schopnostech, využití a etických limitech AI se stala věcí celospolečenskou. „Osobně si ale myslím, že jde částečně o nafouknutou bublinu, na druhou stranu jsou oblasti, v níž mohou algoritmy AI lidem výrazně zjednodušit pracovní procesy a přesměrovat je ke kreativnějším činnostem,“ říká František Zeman, ředitel české technologické společnosti Algotech.

Pražská energetika a její vybraní zákazníci se stali součástí revoluce v digitálním umění. Společnými silami vytvořili první originální NFT umělecké dílo, čímž přispěli k rychle se rozvíjejícímu trendu v digitálním světě a připojili se k elitní skupině digitálních umělců a tvůrců. Výsledkem je unikátní inovativní obraz zdravé české přírody. Projekt s názvem PREKRAJINA je nyní vystaven pro veřejnost ve formě NFT tokenu.

V polovině ledna roku 2023 vstoupila v platnost nová evropská směrnice o bezpečnosti sítí a informací NIS2, která nejenže výrazně ovlivní návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti, ale také rozšíří okruh firem a institucí, jichž se budou předpisy týkat. České republice nyní běží lhůta 21 měsíců, během níž musí dojít k implementaci do legislativy. A během této doby se na veškeré změny musí připravit také stávající i nově dotčené subjekty.

NEZkreslená věda je popularizačně-vzdělávací cyklus Akademie věd České republiky. Krátká animovaná videa tematicky zaměřená na vědu a poznání edukační a zábavnou formou přibližují zajímavé jevy z vědní oblasti. Všemi díly provází komentář Pavla Lišky a ilustrace Tomáše Zacha.

Speciální sedmivrstvý povlak, který vyvinuli materiáloví inženýři na katedře řídicí techniky Fakulty elekrotechnické ČVUT v rámci grantového projektu, již našel reálné uplatnění v leteckém průmyslu. Začal se vyrábět a používat k ochraně šnekového soukolí aktuátoru a patří mezi komponenty dodávané do letounů Airbus A320 a dalších letadel. Povlak v ceně stovek korun výrazně prodlouží životnost součástky a ušetří tak statisíce korun za servis a nutnou výměnu.