Zdraví

Letošní 28. ročník festivalu architektury, designu a módy DesignBlok rozsvítí celou Prahu. Hlavním tématem je Světlo. Tradičně se zde objevují zajímavé práce s materiálem, oděvy (včetně recyklátů), a práce s novými technologiemi v nejrůznějších podobách. Akce probíhá od 7. do 11. října; 6. října zahajuje konferencí v nově rekonstruovaném Průmyslovém paláci na Výstavišti. Dalším místem bude Pražský hrad, kam se vrací pracovna prezidenta Václava Havla, kterou pro něj navrhl architekt, designér a sklář Bořek Šípek. Nejvíce akcí se odehrává ve Veletržním paláci Národní galerie, který se opět stal srdcem festivalu, bohatý program nabízí také Uměleckoprůmyslové museum, Jízdárna a kaple sv. Kříže Pražského hradu či Technologické centru UMPRUM Mikulandská. Neméně zajímavé budou i akce desítek showroomů a galerií po celé Praze. 

Evropská rada akademií věd a Federace evropských lékařských akademií (EASAC a FEAM) vydávají doporučení, jehož cílem je zajistit odpovědné využívání AI v evropském zdravotnictví. Varují, že umělá inteligence se vyvíjí rychleji než regulace, které ji mají řídit. Systémy umělé inteligence se již využívají v mnoha oblastech zdravotnictví a mají potenciál přinášet významnou přidanou hodnotu, zejména v klinické péči a veřejném zdraví. Bez jasně stanovených pravidel však hrozí úniky dat, algoritmická předpojatost a ztráta lidské kontroly. Ve zdravotnictví je to obzvlášť nebezpečné. 

Zájem o kompozitní materiály raketově roste. V kurzu jsou karbonová vlákna, polymery, sklotextil, prepregy, pryskyřice, pultruze, stroje, formy i hotové díly pro nejrůznější průmyslová odvětví. Asi nejznámějším veletrhem je JEC WORLD, který pokrývá celý hodnotový řetězec od surovin ke zpracovatelům až po hotový výrobek. V loňském roce oslavil v Paříži na výstavišti Villepinte již 60. výročí a zúčastnilo se ho přes 1300 firem z více než sta zemí z celého světa včetně Česka. Z hlediska evropského trhu je velmi zajímavý také veletrh KOMPOZYT-EXPO v polském Krakově, který se letos uskuteční 7. a 8. října. Na 61. ročník JEC WORLD si budeme muset počkat do března příštího roku (2. a 3. 4. 2027). Jsou tady ale i další neméně významné akce.

Oční chirurgie patří k nejrychleji se rozvíjejícím lékařským oborům. Světové týmy vyvíjejí umělé rohovky a sítnice, operace šedého zákalu se stává běžnou, takřka rutinní záležitostí. Odborníci navíc nevylučují, že by některé zákroky mohli v blízké budoucnosti provádět roboti. Na podrobnosti jsme se zeptali jednoho z předních českých očních chirurgů Pavla Stodůlky, přednosty sítě očních klinik Gemini. 

Nové technologie se hlásí do služeb bytových architektů a výrobců sanitární techniky. Oslovují nás nanotechnologie, kde jsou konstrukčními prvky molekuly či samotné atomy. Zní to jako úvod do vědeckofantastické knihy, ale je to skutečnost.

Redakci byl představen projekt nanopinion financovaný Evropskou unií, který sdružuje 17 partnerů z 11 zemí. Jeho cílem je monitorovat názory veřejnosti na to, co lze očekávat od inovací využívajících nanotechnologie. Projekt se zaměřuje na veřejnost se zvláštním zřetelem na těžko dosažitelné cílové skupiny, což jsou lidé, kteří se obvykle s nanotechnologiemi přímo nesetkávají a nevyjadřují se k nim.

Vědci z Ústavu experimentální medicíny AV ČR prokázali v rámci výzkumu významné zlepšení hojení poškozeného povrchu oka a rovněž tak možnost záchrany zraku pomocí kmenových buněk. Pro jejich růst a přenos na oko přitom využívají speciální nanovlákna vyvinutá Technickou univerzitou v Liberci. Právě nanovlákna zajistí, že na nich pěstované kmenové buňky zůstávají na oku na správném místě.

Fotokatalytické povrchy vytvořené s pomocí multifunkčních nátěrů jsou efektivní, ekonomicky i energeticky akceptovatelnou technologií, která je plně využitelná pro čištění ovzduší průmyslově a dopravně zatížených oblastí. Současné technologie na čistění vzduchu od emisí u jejich zdroje dokážou snižovat vysoké koncentrace polutantů, ale nejsou schopny si poradit s velmi nízkými koncentracemi velmi nebezpečných látek a jejich malými prachovými částicemi.

Renomovaným pracovištěm zabývajícím se výzkumem tenkých vrstev a nanomateriálů vytvářených v plazmatu je Katedra fyziky na Přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Co je plazma a jak ji využít ve vývoji nových materiálů a struktur se zajímal projekt MAT21.