Věda

Společnost PlanRadar zveřejnila výsledky rozsáhlého mezinárodního průzkumu, který proběhl ve dvanácti zemích světa, včetně České republiky, a připravila přehled sedmnácti inovativních materiálů, které jsou zajímavým příslibem pro budoucnost. Průzkum se uskutečnil v červnu roku 2022 a byl zaměřen převážně na architekturu, urbanismus a stavebnictví. Moderní věda podle závěrů studie výrazně pokročila, na trhu se již objevují takové materiály, jako je například průhledné dřevo, samoregenerační beton či tekutá žula.

Zájem o kompozitní materiály raketově roste. V kurzu jsou karbonová vlákna, polymery, sklotextil, prepregy, pryskyřice, pultruze, stroje, formy i hotové díly pro nejrůznější průmyslová odvětví. Asi nejznámějším veletrhem je JEC WORLD, který pokrývá celý hodnotový řetězec od surovin ke zpracovatelům až po hotový výrobek. V loňském roce oslavil v Paříži na výstavišti Villepinte již 60. výročí a zúčastnilo se ho přes 1300 firem z více než sta zemí z celého světa včetně Česka. Z hlediska evropského trhu je velmi zajímavý také veletrh KOMPOZYT-EXPO v polském Krakově, který se letos uskuteční 7. a 8. října. Na 61. ročník JEC WORLD si budeme muset počkat do března příštího roku (2. a 3. 4. 2027). Jsou tady ale i další neméně významné akce.

Oční chirurgie patří k nejrychleji se rozvíjejícím lékařským oborům. Světové týmy vyvíjejí umělé rohovky a sítnice, operace šedého zákalu se stává běžnou, takřka rutinní záležitostí. Odborníci navíc nevylučují, že by některé zákroky mohli v blízké budoucnosti provádět roboti. Na podrobnosti jsme se zeptali jednoho z předních českých očních chirurgů Pavla Stodůlky, přednosty sítě očních klinik Gemini. 

Mimořádně čisté dvojrozměrné materiály připravují v unikátním přístroji, v němž panují podmínky ultravysokého vakua, vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Vyvinuli k tomu novou metodu, kterou popisují v odborném časopise ACS Applied Electronic Materials. Metodu bude možné použít i pro produkci dalších materiálů včetně jejich vzájemných kombinací v podobě takzvaných víceškálových materiálů, které poskytují jedinečné vlastnosti pro praktické využití.

Kolik nanometrů měří vaše ruka? Proč v nanosvětě nic nepostojí na místě? A co nám umožňuje mikroskopie atomárních sil? Toto i více prozradí komiks Taje nanosvěta, kterým Fyzikální ústav AV ČR představuje stále častěji skloňované, ale zřídkakdy vyučované téma nanotechnologií nejenom studujícím a vyučujícím. Komiks doprovází pracovní list, vše je volně ke stažení na stránce ústavu. 

NEZkreslená věda je popularizačně-vzdělávací cyklus Akademie věd České republiky. Krátká animovaná videa tematicky zaměřená na vědu a poznání edukační a zábavnou formou přibližují zajímavé jevy z vědní oblasti. Všemi díly provází komentář Pavla Lišky a ilustrace Tomáše Zacha. Tentokrát se zaměříme na tajemství mikrosvěta, podíváme se do dílny kvantových fyziků. 

Nový typ dvojrozměrného materiálu, který vyzařuje strukturované světlo, vytvořili vědci a vědkyně z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR. Materiál s unikátními vlastnostmi může zlepšit hustotu informace v optické komunikaci a zvýšit polarizační citlivost optoelektronických zařízení, displejů a senzorů, které jsou potřebné pro počítače nové generace. Odborníci studii publikovali v časopise ACS Nano.

Umělá inteligence (Artificial Intelligence) je fenomén, který již několik let rezonuje zejména mezi odbornou veřejností a nyní také v byznysové sféře. Avšak aplikace ChatGPT, do které investovala obrovské prostředky společnost Microsoft, přenesla celou problematiku i mezi širokou veřejnost a debata o schopnostech, využití a etických limitech AI se stala věcí celospolečenskou. „Osobně si ale myslím, že jde částečně o nafouknutou bublinu, na druhou stranu jsou oblasti, v níž mohou algoritmy AI lidem výrazně zjednodušit pracovní procesy a přesměrovat je ke kreativnějším činnostem,“ říká František Zeman, ředitel české technologické společnosti Algotech.

NEZkreslená věda je popularizačně-vzdělávací cyklus Akademie věd České republiky. Krátká animovaná videa tematicky zaměřená na vědu a poznání edukační a zábavnou formou přibližují zajímavé jevy z vědní oblasti. Všemi díly provází komentář Pavla Lišky a ilustrace Tomáše Zacha.

Ještě loni to vypadalo, že první plně autonomní auta označovaná stupněm 5 (SAE5) budou na trhu velmi brzy. Čím dál víc ale přibývá automobilek a odborníků, kteří dávají najevo, že tato očekávání jsou přehnaná. Vědci z výzkumného centra Smart Driving Solutions při katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha představují animované video, v němž naznačují alternativní cestu – vysvětlují, že než vyjedou do ulic plně robotická auta, bude třeba ještě zavést důležitý mezičlánek, a sice elektronickou řídicí vrstvu známou z letadel a někdy označovanou jako drive by wire.