Věda

Zpěněné kovy jsou nový typ materiálu s nízkou hustotou a zajímavými fyzikálními a mechanickými vlastnostmi. Vyhovují náročným požadavkům na ochranu životního prostředí, především ve smyslu snižování hmotnosti a surovinové náročnosti. Jako atraktivní se jeví hlavně pro automobilový a letecký průmysl. Vhodné jsou například i pro vojenské účely, kdy mohou nahradit dosavadní způsoby pancéřování. Problémem je jejich nákladná výroba.

Internet věcí není jenom propojení vestavěných zařízení s Internetem. Je to také součást Smart City. Je pouze otázkou času, kdy budou kromě samostatně jezdících automobilů vytvořeny také sítě tunelů, které umožní doručování zboží rychle a co nejblíže zákazníkovi. Internet věcí o nás bude vědět hodně, ale strach o soukromí není na místě. Pravidla stále určuje člověk.

Vědci z Ústavu experimentální medicíny AV ČR prokázali v rámci výzkumu významné zlepšení hojení poškozeného povrchu oka a rovněž tak možnost záchrany zraku pomocí kmenových buněk. Pro jejich růst a přenos na oko přitom využívají speciální nanovlákna vyvinutá Technickou univerzitou v Liberci. Právě nanovlákna zajistí, že na nich pěstované kmenové buňky zůstávají na oku na správném místě.

Fotokatalytické povrchy vytvořené s pomocí multifunkčních nátěrů jsou efektivní, ekonomicky i energeticky akceptovatelnou technologií, která je plně využitelná pro čištění ovzduší průmyslově a dopravně zatížených oblastí. Současné technologie na čistění vzduchu od emisí u jejich zdroje dokážou snižovat vysoké koncentrace polutantů, ale nejsou schopny si poradit s velmi nízkými koncentracemi velmi nebezpečných látek a jejich malými prachovými částicemi.

Profesor Pavel Demo, člen vedení Společné laboratoře pro polymerní nanovlákna při Fakultě stavební ČVUT a Fyzikálním ústavu AV ČR, hovoří v rozhovoru o změně paradigmatu v celé řadě průmyslových oborů. Nanotechnologie jsou podle jeho slov žhavým tématem současnosti.

Čeští vědci ve spolupráci s firmami vyvíjejí nové ekologické způsoby čištění vody. Děje se tak v rámci centra NANOBIOWAT, které spojuje kapacity tří akademických a šesti průmyslových subjektů. Výzkum probíhá s finanční podporou Technologické agentury České republiky (TA ČR) v rámci programu Centra kompetence, a to v oblasti ekologicky šetrných nanotechnologií a biotechnologií použitelných pro čištění a úpravu znečištěné vody.

Uhlíkové nanostruktury pro senzorové aplikace. Tak zní název projektu českých vědců, který má za cíl vyvinout ochranné vrstvy a čidla pro riziková prostředí a ochranu před nebezpečnými plyny. Hlavní roli ve výzkumu, který podporuje Technologická agentura České republiky (TA ČR), hrají nanotechnologie. Konkrétně takzvané uhlíkové nanostruktury, jež mají unikátní vlastnosti využitelné v detekci nebezpečných látek.