Provádění místního referenda upravuje zákon č. 22/2004 Sb. Radnice se v některých případech staví proti referendu, protože zatěžuje rozpočet obce a administrativu. Ze skoro padesáti referend v roce 2014 platila jen zhruba polovina, nejčastěji proto, že k hlasování nepřišel dostatečný počet lidí. Přitom schopnost získávat zpětnou vazbu od občanů, a podle toho rozhodovat řídicí procesy, je jedním ze základních pilířů evropské charty pro chytrá města a obce a má přímý vliv na ekonomický rozvoj obce. Trendem doby se tak stávají obecní minireferenda, která to řeší.
Starostové a obecní zastupitelé chtějí znát názor svých občanů. Hledají tak prostředky, jak se k nim snadno dostat. Zatímco dříve pro tyto účely perfektně fungovaly hospody, dnes tomu tak již není. Díky vzniku tzv. satelitních městeček navíc obyvatelé žijí odlišným životem – navzájem se tolik neznají a v moderní uspěchané době na setkání nezbývá čas. „Často od starostů slýcháme názor, že pokud by se vymyslel způsob, jak efektivně získat názor od občanů, aniž by bylo nutné každého z nich osobně obejít, významně by jim to pomohlo. Proto jsme do služby pro hromadnou komunikaci mezi starosty a občany přidali modul pro tvorbu místních referend,“ řekl Ondřej Švrček ze společnosti Neogenia provozující službu Mobilní rozhlas.
Minireferendum do 15 minut
Výhody minireferenda oproti klasickému způsobu pořádání referend jsou zřejmé. Zatímco u běžného postupu je zapotřebí vymyslet a sepsat sdělení, vytvořit grafický návrh, postarat se o tisk a distribuci, ve službě Mobilní rozhlas jde vše udělat automaticky a za několik minut je hotovo. Vytvořit klasické referendum trvá 3 až 5 týdnů, v případě minireferenda je to 10 až 15 minut. Vyřešeno je i vyplnění dotazníku, jejich zpětný sběr, a především sečtení odpovědí a vytvoření statistik. V případě minireferenda vše probíhá v pěti jednoduchých krocích: 1. vymyšlení a sepsání sdělení, 2. volba příjemců z adresáře, 3. odeslání, 4. automatické sečtení odpovědí a vytvoření statistik, 5. přehledná prezentace výsledků.
Témata minireferend
Zatímco občané v referendech nejčastěji hlasují o obecním majetku, developerských záměrech v obci či o tom, jak regulovat hazard, v případě minireferend jsou nejčastěji pokládány otázky, které občany vtáhnou do dění v obci. „Stalo se nám, že starosta jedné obce se například dotázal lidí, zda se mají lípy u komunikace, kterou bylo třeba opravit, přesadit, nebo pokácet. Výsledkem byla převaha hlasů pro pokácení. Starosta jako zastánce přírody to nechtěl dopustit, a tak přišel s nápadem udělat nové minireferendum, ve kterém těm občanům, kteří byli pro přesazení, navrhl, aby přišli s přesazením pomoci. Druhý den pomáhala takřka polovina obce. Jiný starosta minireferendem vyřešil otázku, zda má pro obec objednat recyklační či klasický kontejner,“ dodal Švrček. Takto lze získat nejen názor od občanů, ale také je svolávat na různé akce (třeba dobrovolnické nebo společenské) a dozvědět se, s kolika občany je možné počítat, a podle toho zajistit dostatečné množství občerstvení.
Chytrá komunikace
Měst a obcí, které vsadily na moderní možnost komunikace, v Česku přibývá. Zkouší různé způsoby, jak lépe a třeba i oboustranně komunikovat s občany a zjistit jejich názory na stovky obvyklých témat. Názory lidí jsou pro vedení měst a obcí inspirací a zároveň nejrychlejší zpětnou vazbou. V současné době v ČR využívá minireferendum přes 70 obcí a měst a potenciálními příjemci se tak může stát více jak 10 000 občanů. Díky možnostem minireferend lze navíc oslovit pouze občany, kterých se otázka týká, a snadno od nich získat zpětnou vazbu.
(red) Foto: Neogenia
